Problematika chovu
PRA
Progressive Retinal Atrophy (PRA) odkazuje na skupinu onemocnění, jež jsou příčinou pomalé degenerace oční sítnice v průběhu času. Následkem je sestupné vidění a možná slepota.
Prcd-PRA
Progressive rod-cone degeneration (prcd), jež je typem Progressive Retinal Atrophy (PRA) je známý u mnoha plemen a převládající formou, způsobující 75%, nebo více, všech PRA případů u toy, trpasličích a středních pudlů.
Luxace patelly
Patella neboli kolenní čéška je důležitá část kolenního kloubu zadní končetiny, upínají se na ni svaly natahující koleno. Luxace patelly (čéšky) je onemocnění, které způsobuje vykloubení kolena, a tím problémy s pohybem. Těžší případy mohou být pro psa dost bolestivé. Luxace čéšky může být dědičná nebo následek zranění, případně nedostatečné kloubní výživy v době růstu.
Dysplazie kloubů kyčelních
Dysplazie kyčelního kloubu, označovaná také krátce jako DKK, představuje nejčastější onemocnění pohybového aparátu velkých plemen. U dysplazie kyčelního kloubu navzájem neodpovídá tvar kloubní hlavice a kloubní jamky, respektive hlava je v jamce usazena jen volně. Následkem toho je narušena harmonie pohybu kloubu, takže v kloubu dochází k nadměrnému opotřebení, jež se projevuje vznikem artrózy. Následkem bývají silné bolesti a poruchy funkce kloubu.
Dysplazie kloubů loketních
Dysplazie loketního kloubu (DKL) je dědičné nevrozené onemocnění založené působením více genů. Vlohy a následně i klinické onemocnění se dědí z rodičů na potomky. Tímto onemocněním trpí hlavně velká a střední plemena psů. Klinicky zjevné onemocnění se zpravidla projevuje kulháním od 5 měsíce stáří, odtažením lokte postižené končetiny od těla a vnější rotací zápěstí, dále bolestivostí lokte a pseudokrepitací. Výsledkem je obtížný, nekomfortní pohyb zvířete a omezení pracovní využitelnosti.
Zánět tukových žláz
kožní onemocnění, známé také pod zkratkou S.A., je dědičné kožní onemocnění, které se vyskytuje především u pudlů velkých. Vyznačuje se těmito symptomy: nadměrnou tvorbou lupů, mastnou nebo suchou šupinatostí, zatuchlým zápachem, zhrubnutím kůže a vypadáváním celých ploch chlupů až na úplně holou kůži. S.A. se nejčastěji vyskytuje u mladých dospělých jedinců, není bohužel vyloučen jeho výskyt ani v pozdějším věku. Na S.A. neexistuje žádný lék, ale může být ošetřována, a tím její průběh mírněn.
Krvácivost
Hemofilie je dědičnou chorobou, kde přenašečkami vlohy jsou feny a jejími projevy, kdy je charakteristické jen obtížně zastavitelné krvácení i z malých ranek, trpí psi. Podobnou nemocí je Willebrandtova choroba, při níž je nedostatek látek, nalepujících na sebe krevní destičky při poranění kapilár a cév, což má za následek nemožnost zastavení krvácení.
Epilepsie
Rozlišujeme primární, sekundární a idiopatickou. Záchvaty mohou sahat od pouhých záchvěvů, či třesu jednotlivých svalových partií (víčka, pysky, uši) nebo končetin za plného vědomí až po velmi klasický záchvat s úplnou ztrátou vědomí, upadnutím na zem, zvýšeným napětím svaloviny krku a končetin a následnými plovacími pohyby končetin (klonická křeč) a pohyby žvýkacími. Nezřídka dochází k výraznému slinění, pomočení a samovolnému kálení. Před samotnými záchvaty můžeme někdy pozorovat určitý neklid a nejistotu a změnu chování zvířete. Samotný záchvat může trvat od několika vteřin až po několik minut.
Onemocnění srdce
Získané chlopňové vady jsou nejčastějším kardiologickým problémem psů, hlavně malých plemen. Dochází k deformaci cípů chlopní, jejich povrch se svrašťuje a chlopně ztrácejí svou elasticitu. Nemohou potom zcela uzavřít průchody mezi jednotlivými oddíly srdce a při srdečním stahu teče krev i opačným směrem přes nedoléhající chlopeň a tak se výrazně snižuje efektivita srdeční práce. Příčiny a mechanismus vzniku této degenerace chlopní nejsou přesně známy. Uvažuje se i o geneticky podmíněném onemocnění. Výskyt chlopňových vad se zvyšuje s věkem.
Cushingova choroba
Nadfunkce nadledvinek je poměrně častým hormonálním onemocněním. Jedná se o onemocnění, při kterém tělo produkuje nadbytek steroidních hormonů, hlavně kortizolu. Toto onemocnění je záležitostí hlavně psů vyššího věku. Na psech postižených Cushingovým syndromem je většinou nápadná jejich prořídlá nekvalitní srst, symetrické lysiny, výrazně zesláblá kůže, nadměrná močivost, centripetální obezita. Kortizol má vliv i na zvyšování hladiny krevního cukru. Proto řada pacientů s Cushingovým syndromem trpí zároveň cukrovkou.
Cukrovka
I zvířecí pacienti mohou mít diabetes mellitus (cukrovku). Větší výskyt diabetu je u fen středního a vyššího věku. U psů je nástup onemocnění obvykle pozvolný. Velmi ojediněle se toto onemocnění vyskytuje i v mladém věku. V těchto případech se jedná o genetickou vadu. Mezi příznaky patří zvýšené pití a močení, hubnutí navzdory zachovanému přijmu krmiva, zhoršenou kvalitu srsti, příp. zhoršující se zrak. Podstatou tohoto onemocnění je relativní nebo absolutní nedostatek inzulinu.
Kryptorchismus
Klasickým případem dědičnosti pohlavím podmíněné je výskyt kryptorchismu (ztráta jednoho či obou varlat). Pes kryptorchid je každému ihned patrný (máme samozřejmě na mysli homozygotně založeného jedince), ale fena stejného genotypu není nijak nápadná. Pes kryptorchid je z chovu ihned vyřazen, ale stejně homozygotně kryptorchidní fena, krytá s bezvadným psem produkuje po celý život štěňata heterozygotně založená, na pohled bezvadná, která jsou nositeli této vady dál a zamořuje jimi chov.