O plemeni
Francie se od roku 1939 považuje za zemi původu plemene pudl. Dnes pudlové patří k nejoblíbenějším plemenům na světě. Mají živou a přívětivou povahu, jsou inteligentní, přátelští a dovedou být neobyčejně věrní. Dovedete si představit lepšího společníka?
S pudlem se můžete těšit nemalého vyžití. Agility, tanec se psem, výstavy – pro všechny tyto, a mnohé další, aktivity je vyhledávaným plemenem.
Pár zajímavostí z historie
Pfudel – Německo „Pfudel“ je staré německé dialektické slovo pro kaluž vody. Pudl má tedy něco společného s vodou. „Mokrý jako pudl“ je ve všech německy mluvících zemích běžně užívané přirovnání. „Pudeln“ mohlo původně znamenat asi tolik jako „šplouchat ve vodě“.
Caniche – Francie C. v. Heppe řadí pudla k plemenům loveckých psů. Na loveckého psa ukazuje právě francouzské označení „Caniche“, v němž je zcela zřejmě obsaženo slovo „Canard“ (kachna). Podle toho byl pudl pes, který se mohl používat při lovu na kachny. Vyzvedá se jeho neutuchající chuť k aportování z vody i na souši.
Vývoj plemene V každém případě vypadali starší pudli, nehledě na huňatou srst, podstatně jinak než dnešní. V dávných popisech pudla narážíme na širokou lebku a krátký tupý čenich, tedy znaky, které jsou dnes považovány za hrubé chyby.
Barevné variety První standard z roku 1880 jmenuje jako přípustné barvy černou, bílou a hnědou. A při tom zůstalo v průběhu desetiletí. Brzy se však objevily pudli například strakatí, stříbrní a aprikoti.
Původ střihů Jako první se objevil tzv. „lví střih“. Je velmi starý, neboť psi, kteří se používali pro vodní práci, se stříhali tak, aby mohli být ve vodě pohyblivější. Tento druh střihu se modifikacemi zachoval po celá staletí a dodnes je považován za tzv. „klasický střih“.
Radikální změna nastoupila poté, co uprostřed třicátých let vytvořil Hans Tlum „karakulský střih“ pudla.
Možnost dát pudlovi střihem srsti různé formy přispěla k jeho oblíbenosti.
Líná pudl?
Pes, který nelíná neexistuje. Tak mění i pudl svou srst, avšak pro zvláštní strukturu chlupů zůstávají vypadané chlupy viset v kožichu a při nedostatečné péči by brzy zplstnatěly spolu se zdravou srstí. Jako u všech ostatních plemen psů i u pudla se skládá srst původně z pesíků a podsady. Pesíky mu však částečně vymizely a částečně se přeměnily v podsadu.
Čerpáno z Encyklopedie Plemena Psů (Hans Räber).
23. ledna 2015 vyšel nový standard plemene pudl pro FCI
v návaznosti na změnu standardu u plemene pudl, ke které došlo 23.01.2015, se sloučily barvy aprikot a červená v jednu: plavá – červená. O čekatelství CAC tedy nastupují současně pudlové dříve v barvě červená a aprikot. O čekatelství CACIB nastupují pudlové v barvě stříbrné a plavé – červené (kromě velikostního rázu toy).
Překlad: Klub chovatelů pudlů
Standard-FCI č.172
PŮVOD: Francie
DATUM VYDÁNÍ PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STADARDU: 3.11.2014
POUŽITÍ: Společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 9 Společenští a malí psi
Sekce 2 Pudl
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Etymologicky francouzské slovo „caniche“ pochází ze slova „cane“, což znamená kachna. V jiných zemích si toto slovo lidé spojují s brouzdáním se ve vodě. Původně byli tito psi používáni při lovu vodních ptáků. Pocházejí z barbetů, z nichž si zachovali mnoho povahových rysů. V roce 1743 se „caniche“ říkalo feně barbeta. Potom se barbet a pudl postupně oddělovali. Chovatelé věnovali mnoho úsilí, aby získali originální jednobarevné jedince. Pudl se stal velmi populárním jakožto společenský pes díky své milé, veselé a věrné povaze a také díky čtyřem velikostem a různým barevným variantám, ze kterých si každý může vybrat pro sebe tu pravou.
CELKOVÝ VZHLED: Pes střední velikosti s charakteristikou kadeřavou, kudrnatou nebo šňůrovou srstí. Se vzhledem inteligentního zvířete, stále pozorného, aktivního, harmonicky stavěného a elegantního a hrdého zjevu.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
Délka čenichové partie tvoří přibližně 9/10 délky mozkovny.
Délka trupu (skapulárně-ischiální) lehce přesahuje výšku v kohoutku.
Výška v kohoutku je prakticky stejná jako výška hřbetu od země.
Výška lokte od země odpovídá 5/9 kohoutkové výšky.
CHOVÁNÍ / POVAHA: Tento pes se vyznačuje se věrností, učenlivostí a dobrou schopností výcviku, což z něj činí mimořádně příjemného společníka.
HLAVA: Ušlechtilá, rovných linií, úměrná velikosti těla. Hlava musí být dobře modelovaná, nesmí být těžká, ale ani příliš jemná.
MOZKOVNA:
Lebka: Její šířka je menší než polovina celkové délky hlavy. Při pohledu shora se mozkovna jeví oválná, z profilu je lehce konvexní. Osy mozkovny a tlamy jsou lehce rozbíhavé.
Nadočnicové oblouky mírně vystouplé, pokryté dlouhou srstí.
Čelní rýha: Široká mezi očima, zužující se směrem k týlu, který je velmi výrazný. (U trpasličích pudlů může být týlní hrbol poněkud méně výrazný.)
Stop: Málo výrazný, ale v žádném případě nesmí být ustupující.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: vyvinutá, při pohledu z profilu svislá, nozdry otevřené. U černých, bílých a stříbrných psů je černá; u hnědých psů hnědá; u plavých může být hnědá nebo černá v závislosti na intenzitě plavé barvy. U psů světle plavé barvy musí nosní houba být co nejtmavší.
Čenichová partie: Horní profil zcela rovný, délka odpovídá zhruba 9/10 délky mozkovny. Větve dolní čelisti jsou téměř paralelní. Tlama je silná. Dolní profil tlamy je tvořen dolní čelistí, ne okrajem horního pysku.
Pysky: s mírou vyvinuté, spíše suché, středně silné, horní pysk přiléhá na dolní, není převislý. U černých, bílých a stříbrných psů jsou pysky černé; u hnědých hnědé; u psů s oranžovo-plavým (aprikot) a červeno-plavým zbarvením jsou pysky více či méně tmavě hnědé nebo černé. Koutek pysku nesmí být výrazný.
Čelisti / zuby: Kompletní nůžkový skus. Silné zuby.
Líce: Nevystupující, formovány kostmi. Části pod očima dobře tvarované, málo vyplněné. Jařmové oblouky jen velmi málo vystouplé.
Oči: Horlivý výraz, posazené v úrovni stopu, lehce šikmé. Mandlového tvaru. Černá nebo tmavě hnědá barva. U hnědých psů může být barva očí tmavě jantarová. Okraj očního víčka černý u černých, bílých a stříbrných psů; hnědý u hnědých. U světle plavých psů musí být okraje očních víček co nejtmavší.
Uši: Dost dlouhé, volně spadající podél lící, nasazené v prodloužení linie vycházející ze špičky nosní houby a procházející pod vnějším koutkem oka; ploché, pod nasazením širší, na špičkách zaoblené, pokryté velmi dlouhou zvlněnou srstí. Kůže ušního boltce při natažení směrem vpřed dosahuje ke koutku pysků, ideální je, pokud jej přesahuje.
KRK: Silný, lehce klenutý za zátylkem, středně dlouhý, dobrých proporcí. Hlava je nesena vysoko a hrdě. Krk bez laloku, oválného průřezu. Jeho délka je lehce menší než je délka hlavy.
TRUP: Dobrých proporcí. Délka trupu je o něco delší než výška v kohoutku.
Linie zad: Harmonická a výrazná.
Kohoutek: S mírou vyvinutý. Výška v kohoutku je prakticky rovna výšce od nejvyššího bodu zádi k zemi.
Záda: Krátká.
Bedra: Pevná a svalnatá.
Záď: Zaoblená, ne spáditá.
Hruď: Vrchol hrudní kosti musí být lehce vystouplý a vysoko posazený. Hrudník: Dosahující až na úroveň loktů; šířka odpovídá 2/3 hloubky. U velkých pudlů musí být obvod hrudníku měřený za lopatkami větší alespoň o 10 cm než je kohoutková výška. Oválný průřez, široký v dorzální části.
Spodní linie a břicho: Vtažené, ne vychrtlé.
OCAS: Dost vysoko nasazený, v úrovni beder (ideálně nesen v úrovni „9h10min“ vzhledem k linii zad).
KONČETINY
PŘEDNÍ KONČETINY:
Celkový pohled: Zcela rovné a rovnoběžné, dobře osvalené, kosti dobré struktury. Výška lokte nad zemí je lehce větší než výška v kohoutku.
Plece: Šikmo uložené, dobře osvalené. Lopatka tvoří s pažní kostí úhel přibližně 110°.
Nadloktí: Délka pažní kosti odpovídá délce lopatky.
Zápěstí: Tvoří prodloužení přední části předloktí.
Záprstí: Silné, při pohledu ze strany téměř kolmé.
Tlapy předních končetin: Spíše malé, pevné, tvořící krátký ovál. Prsty jsou dobře klenuté, těsně přiléhající. Polštářky jsou tvrdé a silné. Drápy jsou u černých a stříbrných pudlů černé. U hnědých psů jsou černé nebo hnědé. U bílých psů mohou být drápy zbarveny v celé škále odstínů od rohoviny až po černou. U plavých pudlů jsou drápy hnědé nebo černé; co nejtmavší podle barvy srsti.
ZADNÍ KONČETINY:
Celkový pohled: Zadní končetiny jsou při prohledu zezadu paralelně postavené. Osvalení je dobře vyvinuté a velmi zřetelné.
Stehna: Dobře osvalená a silná. Výrazný koxálně-femorální úhel.
Koleno (podkolení): Výrazný femorálně-tibiální úhel.
Hlezno: dobře zaúhlené (výrazný tibiálně-tarsální úhel).
Nárt a záprstí: Dost krátké a svislé. Pudl nesmí mít při narození na zadních končetinách paspárky.
Tlapy zadních končetin: Viz tlapy předních končetin.
POHYB: Pudl má lehký a pružný krok.
KŮŽE: Pružná, bez ochablosti, pigmentovaná.
Pigmentace kůže černých, hnědých, stříbrných pudlů a oranžovo-plavých nebo červeno-plavých pudlů musí být v souladu s barvou srsti. U bílých pudlů je žádoucí kůže stříbřitá.
OSRSTĚNÍ:
Srst:
· Pudl s kadeřavou srstí: bohatá, jemná srst, textura připomíná vlnu, velmi zkadeřená, pružná, odolávající tlaku ruky. Musí být hustá, bohatá, stejnoměrné délky, tvořící rovnoměrné kadeře.
· Pudl se šňůrovou srstí: srst je bohatá, jemná, textura připomíná vlnu; tvoří charakteristické šňůry, které musí mít délku alespoň 20 cm.
Barva: Jednobarevná: černá, bílá, hnědá, stříbrná, plavá-červená.
Hnědá musí být čistá, dost tmavá, jednotná a teplého odstínu. Béžová a její světlejší odstíny nejsou přípustné. Stříbrná musí být stejnoměrná, čistá, ne do černa ani do bíla. Plavá musí být stejnoměrná. Může být od světle plavé přes oranžovou (aprikot) po červeno-plavou. Oční víčka, nosní houba, pysky, dásně, patro, tělní otvory, šourek a polštářky tlapek jsou dobře pigmentované. U psů světle plavé barvy musí být pigmentace co nejtmavší.
VELIKOST: U všech velikostí je nutné, aby byl viditelný rozdíl mezi pohlavími.
Velký pudl: nad 45 až do 60 cm s tolerancí plus 2 cm. Velký pudl musí představovat zvětšenou a vyvinutou obdobu středního pudla a musí si zachovat jeho charakteristické znaky.
Střední pudl: nad 35 až do 45 cm.
Trpasličí pudl: nad 28 až do 35 cm. Trpasličí pudl musí představovat zmenšeného středního pudla pokud možno se zachováním stejných proporcí a nesmí vykazovat znaky zakrslosti.
Toy pudl: nad 24 cm ( tolerance mínus 1cm) až do 28 cm (ideálně 25 cm). Toy pudl si v celkovém vzhledu zachovává vlastnosti trpasličího pudla a stejné proporce, které jsou v souladu se standardem. Všechny znaky zakrslosti jsou vyloučeny, pouze týlní hrbol může být méně výrazný.
VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, která bude posuzována dle stupně závažnosti.
ZÁVAŽNÉ VADY:
· Příliš velké, kulaté nebo zapadlé oči, nedostatečně tmavé.
· Příliš krátké uši (nedosahující koutku pysků).
· Špičatá nebo šikmá tlama.
· Vydutý (orlí) nos.
· Klenutá nebo prohnutá záda.
· Příliš nízko nasazený ocas.
· Spáditá záď.
· Příliš rovné nebo příliš zaúhlené zadní končetiny
· Klouzavý nebo táhlý krok.
· Řídká, měkká nebo tvrdá srst.
· Nedostatečně jasně vyjádřená nebo nestejnoměrná barva.
· Částečně depigmentovaná nosní houba.
· Absence dvou PM2.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
· Agresivní nebo bázlivý pes.
· Jakýkoliv pes jasně vykazující tělesné nebo povahové abnormality bude diskvalifikován.
· Nedostatečný plemenný typ, zvláště v oblasti hlavy vyjadřující zejména přínos cizí krve do rasy.
· Pes vyšší než 62 cm u velkých pudlů a menší než 23 cm u toy pudlů.
· Pes bez ocasu nebo s ocasem příliš krátkým.
· Paspárky nebo stopy paspárků na zadních končetinách.
· Jakýkoliv jedinec vykazující znaky zakrslosti: globulární lebka, absence týlního hrbolku, velmi vyznačený stop, vystupující oči, příliš krátká a vzhůru zvednutá tlama.
· Čelní rýha prakticky neexistující.
· Velmi lehká kostra u toy pudlů.
· Zcela zatočený ocas
· Jedinci, jejichž srst není jednobarevná
· Jakákoliv stopa bílé na těle a/nebo na končetinách u všech psů jiné než bílé barvy.
· Zcela depigmentovaná nosní houba.
· Předkus nebo podkus.
· Jakýkoliv problém s postavením zubů, který by mohl psovi způsobit zranění (např. špatně umístěný špičák, který se dotýká patra).
· Absence 1 řezáku nebo 1 špičáku nebo 1 karnasiálu.
· Absence jednoho PM3 nebo jednoho PM4.
· Absence tří nebo více PM (kromě PM1).
Pozn.:
· Psi (samci) musí mít dvě normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
· K reprodukci mohou být použiti pouze zdraví psi schopní plnit funkci, pro kterou byli vybráni a jejichž morfologie je pro rasu typická.
Doplněk ke standardu:
Posouzení pudla na výstavě není v žádném případě shodné s posouzením při soutěži střihu. Podporování přehnaného střihu není žádoucí.
UZNÁVANÉ VÝSTAVNÍ STŘIHY:
Lví střih: Pudl s kadeřavou i šňůrovou srstí je vzadu ostříhán až k žebrům. Rovněž je třeba ostříhat: tlamu, obličejovou část nad spodními víčky a pod nimi; líce; přední a zadní končetiny s výjimkou manžet nebo náramků a libovolných motivů na zádi; ocas s výjimkou kulaté nebo podlouhlé koncové bambulky. Pro všechny jedince je předepsán knír. Je dovoleno ponechat srst na předních končetinách, tzv. kalhoty.
Moderní střih: Na všech končetinách je povoleno ponechat srst za bezpodmínečného dodržení následujících předpokladů:
1. Ostříhat je třeba:
a) dolní část předních končetin od drápů k paspárku, dolní část zadních končetin až do výšky odpovídající výšce střihu na předních končetinách. Pomocí strojku je povoleno ostříhat pouze srst na prstech.
b) hlavu a ocas podle výše popsaných pravidel.
U tohoto střihu se výjimečně připouští:
· Krátký vous na dolní čelisti, který by neměl být delší než 1 cm a jehož dolní linie by měla být zastřižena rovnoběžně s dolní čelistí. Vous v podobě »kozí brady« není povolen.
· Vynechání bambulky na ocasu.
2. Zkrácení srsti: Na trupu tak, aby na hřbetě bylo patrné delší či kratší moaré v délce nejméně 1 cm. Délka srsti se postupně prodlužuje kolem žeber a nahoře na končetinách.
3. Upravené osrstění:
a) na hlavě, kde zůstává hříva přiměřené výšky, podobně jako na krku, kde přechází vzadu ke kohoutku a vpředu bez přerušení v lehce šikmé linii od horní části hrudi až k ostříhané části tlapy. V místě nasazení uší maximálně do jedné třetiny jejich délky, se může srst zkrátit nůžkami nebo strojkem ve směru růstu srsti. Dolní část zůstává pokrytá srstí, jejíž délka se směrem dolů postupně prodlužuje a končí třásněmi, které lze zarovnat nůžkami.
b) na končetinách, kde kalhoty tvoří zřetelný přechod k ostříhané části tlapek. Směrem nahoru se srst postupně prodlužuje, takže na pleci a stehnech dosahuje délky 4 až 7 cm při natažení chlupů, poměrně k velikosti psa, ale nesmí působit dojmem nadměrného objemu. Kalhoty zadních končetin musí podtrhovat typické zaúhlení končetin pudla. Jakýkoliv jiný střih, který neodpovídá výše uvedeným zásadám, vede k diskvalifikaci psa. Nezávisle na použitém střihu nesmí střih nijak ovlivňovat hodnocení na výstavě. Všichni vystavovaní pudlové přihlášení do stejné třídy se posuzují a hodnotí společně.
Anglický střih: U tohoto střihu se ke lvímu střihu doplňují motivy, např. náramky a manžety na pánevních končetinách nebo topknot na hlavě. U tohoto střihu nemusí být knír. Absence ostrých prostřihů v srsti na zadních končetinách se toleruje. Topknot nemusí být (je zakázáno používat lak nebo jinou látku k udržení topknotu).
„Štěněcí“ střih:
Přebírá všechny náležitosti moderního střihu. Na hlavě: středně vysoký topknot. Střih srsti „do koule“ na přední části trupu tvoří „vejce“ na hrudi až po topknot.
Udržování „kalhot“ na předních končetinách s ponecháním ostrohrannosti typické pro pudly. Ocas, kromě bambule, musí být oválný nebo podlouhlý, střih je spíše delší než širší a úhly jsou zaoblené.
Skandinávský střih nebo střih „teriér“:
Střih je podobný modernímu, ale uši a ocas mohou být oholené.
Poslední úpravy jsou zvýrazněny tučně.
anglicky
http://www.fci.be/Nomenclature/Standards/172g09-en.pdf
franc.
http://www.fci.be/Nomenclature/Standards/172g09-fr.pdf
Pudl vícebarevný
Standard pudla vícebarevného
Země původu: Německo
Pro vícebarevného pudla se používá standard č. 172, s výjimkou barev.
Barvy vícebarevného pudla jsou tyto:
1) černo-bílá
2) černá s pálením
Potvrzeno VDH dne 27.4.2012
Chov vícebarevných pudlů
Pod názvem “pudl vícebarevný“ jsou známé barvy HARLEKÝN – černobílý a BLACK AND TAN – černý s pálením. Jsou to poslední dvě barvy pudla(ů), které nejsou uznané FCI a nesetkáme se s nimi tedy v kruzích na mezinárodních a světových výstavách.
Po dlouhém dohadování se nakonec ve 30 letech, jako země původu pudla prosadila Francie proti Německu a Rusku. Přesto je právě ve Francii chov těchto dvou barevných rázů stále zakázán. Tyto barevné rázy neodpovídají předpisům ve standartu, že pudl má být chován v jednobarevné variantě. . Stejně jako ostatní, jsou tyto barevné rázy chované ve velikostech toy, trpasličí, střední a velký (královský).
Ve skutečnosti se může pudl narodit ve všech barevných variantách, které ve světě psů existují. Na výstavách u nás se ale setkáme pouze s barevnými rázy Harlekýn – černobílý a Black and tan – černá s pálením.
Přestože pudl Harlekýn existuje již více jak 100 let, k čistokrevnému chovu k dosažení standardních barev bylo použito i jednobarevných rázů tohoto plemene. Trvá až 10 generací, kdy se tyto barvy opět ve vrzích mohou objevit. Stejně tak je to i u barevného rázu Black and tan.
U Harlekýnů platí, že bílá barva je dominantní a proto jsou do chovu ve světě u mnoha chovatelů upřednostňovány chovní jedinci s tzv. černou dekou (foto 1). Spojením takovýchto dvou jedinců vzniká ve většině případů zbarvení tzv. desek, které jsou upřednostňovány na výstavách (foto 2).
Harlekýn – černobílá
U pudla harlekýna je bílá barva převládající a je od barvy černé ostře ohraničena.
Hlava je černá, přičemž jemná bílá linie od kořene nosu až k prvnímu krčnímu obratli, nebo chomáč v korunce je přípustný. To samé platí o bílých vousech. Ideální zbarvení zobrazuje ( ukazuje ) dvě nebo tři „desky“. Dvě jsou rozdělené buď vedle sebe od kohoutku přez plece, nebo ledvinové partie k zadní části (zadku). Tři desky jsou víceméně rozdělené od začátku krku přez celá záda k ocasu.
Celá černá hřbetní linie (záda) je povolena. Nazývá se deka. Černé tečky v bílé oblasti zbarvení (TICKING) jsou nežádoucí.
Poměr barev : přednostní 80% bílá / 20% černá
Pigment je sytý, kůže pod černým zbarvením je tmavá (stříbrná), pod bílým zbarvením světlá. Pysky a nos jsou černé, pigment mordy je tmavý. Drápky mohou být černé i bílé. Oči jsou tmavě hnědé.
Vady – černé tečky (TICKING) v bílé barvě, tan-point (black and tan) kresba.
Zbarvení „ deka“
Existuje ve dvou variantách. S bílým límcem a úplným černým hřbetem až k ocasu. Obě varianty by měli mít černou hlavu, malé bílé „pírko“ je povoleno. Ocas je černý, bílý, nebo černobílý. Bílá by měla být bílá, bez teček (TICKING),kropenatá nebo melírovaná.
Poměr barev : ca 60% bílá / 40% černá
Zbarvení „ desky“
Má více bílé a také černou hlavu. Tenká bílá linie je povolena. Má jednu až tři jasně ohraničené černé desky na zádech. Ocas je černý, bílý nebo černobílý. Bílá musí být bílá – bez teček (TICKING), kropenatá nebo melírovaná.
Poměr barev : 80% bílá / 20% černá
Black and Tan – černá s pálením (loh)
U barevné varianty black and tan je černá barva převládající a je barvou „loh“(světlá apricot až hnědá)plynule přerušená do symetrické kresby, kterou známe např. u dobrmanů.
Tzv. pálení se nachází na tlamě, lících,nad očima, vnitřním lemu uší, hrdle. Dvě skvrny na hrudi, dále na nadprstí a tlapách, na vnitřní straně končetin a pod kořenem ocasu.
Černý pruh vzadu, nebo černá barva na vnější straně nohou je povolena, ale ne požadující.
Poměr barev : 80% černá / 20% tan
Kresba by měla být jasně ohraničena. Pigment je sytý, kůže tmavá, pysky, tlama a nos co nejtmavší. Drápy a polštářky jsou černé. Oči tmavě hnědé. Moc světlý nebo tmavý “ tan“ ( krémový nebo tmavě hnědý) je nežádoucí, ale tolerovaný.
Chybné je špatné rozdělení barev, málo kresby, špatně viditelné zbarvení nadočnicových oblouků, rozmazané ohraničení barev. Za velké vady se považují bílé fleky a bílé drápky.
Vlasáková Jitka
poradce chovu pro pudly vícebarevné